| Osm
obrázků vás nutně odsoudí k formě stripu. (To bylo od začátku jasné a v
první fázi byly obrázky pouze čtyři.) Také je evidentní, že z osmi opakujících
se obrázků nesložíte žádný superakční komiks (pokud má být delší než osm
obrázků). To jsou tedy limity velikosti kašpárka. Výsledkem je přesto solidní
divadlo.
Menuova
kresba je příjemně syrová, hrubá a melancholická. Výběr témat naznačuje,
že autor je zádumčivé povahy nebo to aspoň momentálně předstírá
: budka na mořském pobřeží, žába v rybníce, chlapík sedící zamyšleně na
balvanu... Všechny obrazy jsou už od počátku statické. Takto namixovaný
svět mohl Trondheim (pověstný smyslem pro absurdní humor) oživit jenom
dialogy a vykreslením charakterů. A to se mu podařilo. Filozofující Menuovy
obrázky doplnil tak, že výsledkem je svébytný vesmír, který vůbec není
vzdálený tomu našemu a o nic méně zábavný. Přestože jsou jeho obyvatelé
vykázáni do pustiny osmi obrázků, otázky, které si kladou, a problémy,
které řeší, důvěrně známe. Z toho důvodu se jim také můžeme smát. A když
dojdeme na konec knížky a máme být ze světa omezených forem vykopnuti,
je nám to trochu líto, protože už jsme si na ně zvykli a začaly nám být
příjemné. Tak to chodí : radost a svoboda paradoxně vzkvétají pouze v
podmínkách přísně vymezeného řádu.
Černobílé,
32 stran, formát 220×290 mm, s poznámkou o autorech a návodem k použití,
199,- Kč. Přeložila Magdalena Machačová, vyšlo v prosinci 2000. ISBN 80-902935-0-6
|