…Ilustrace doprovázející tuto pasáž se nedají označit jinak, než za odporné, hnusné či nechutné, každý ať vybere podle svého. A v podobném duchu se nese celý komiks. Odporné děti, smradlavý Santa Klaus, uřezané nohy, ruce, trupy, krev, zvratky, nač jen si kdo vzpomene…
(z recenze na www.softnov.cz)

Ano. I tak je možno vidět Kontejner. Ale samozřejmě bychom ho nevydávali, kdyby to byl jediný úhel pohledu.Tak jednoduché to s Kontejnerem není.

Co je Kontejner? Náš výběr z Anderssonových komiksů, které vyšly porůznu časopisecky v různých zemích a z nichž většina se zrodila až po proslulém, v osmi jazycích vydaném Pixym. Kontejner obsahuje celkem 20 příběhů v délce od 1 do 15 stran, z toho tři plnobarevné.

O čem je Kontejner? Max Andersson je dítě punkové kultury, ale jeho práce kromě řezavé ironie nepostrádají cit ani nesmírně originální vidění světa. Takže nejen uřezané nohy a ruce, ale také ampérožrouti, zombokrálíčci, zabijáci aut a zrádní plyšoví mazlíci… Některé příběhy z Kontejneru jsou určitě morbidní. Jiné jsou dětsky naivní.

Kdo Kontejner obývá?

Především Auťáček. Obyčejný chlapeček, který má místo hlavy karosérii auta. V jednom příběhu rozluští, kam se záhadně ztrácejí chudáci automobily, v jiném spolu s kamarádkou Traktorkou (hádejte, co má místo hlavy ona), odhalí hrůzné tajemství opuštěné továrny na plyšové mazlíčky. A ve třetím dlouhém příběhu, který je skutečně jen pro ty nejsilnější žaludky, vypěstuje mluvící stromy z masa na hrobě svých rodičů, který byl nucen zřídit ve sklepě.

Dál je v kontejneru Smrt & Candy – jejich příběh otevírá celou knihu a je také jedním z nejdelších. Klasická gangsterka ve stylu Bonnie & Clyde, až na to, že on je opravdu Smrt, který přišel o práci a dostal nové místo jako vychovatel ve školce, a ona je manželka člověka, který sám sebe klonuje pomocí masturbace.

(Ukázka zde.)

Zcela nezapomenutelný je také příběh Santa Klaus dobrý, Santa Klaus zlý. Nechceme vám prozradit příliš mnoho, ale jestlipak víte, že Santa Klausové jsou vlastně dva, ten zlý vybírá hračky od zlobivých dětí a ten hodný je pak dává hodným?

Je tu i Johnny Bouchačka, který má těžký život, protože všechny své přátele proti své vůli vždycky zastřelí.

A Lolita. Taky ona má ohromnou smůlu. Ale nebojte se – v Anderssonovi, podobně jako v Shakespearovi, přes hromady mrtvol nakonec všechno vždycky dobře dopadne.

Součástí naší knihy je také aršík samolepek. Vypadá takto. Barva je metalická měděná.

A také rozhovor s autorem. Ze sedmi otázek a odpovědí vám tady nabízíme dvě:

Co je u tebe nového, vznikl nějaký nový komiks nebo nějaký připravuješ?

Víceméně zároveň pracuju na dvou velkých projektech. Jeden z nich se jmenuje „Bosenský plackopes“(„Bosnian Flat Dog“) a vzniká ve spolupráci s ještě jedním kreslířem, děláme text i kresby oba dohromady. Začalo to jako vyprávění o tom, jak jsme cestovali do bývalé Jugoslávie a do Sarajeva během bombardování NATO v roce 1999, ale pak se děj několikrát zvrtnul podivným a neočekávaným směrem, takže nevíme, jak ten příběh vlastně popsat. Máme tam maršála Tita (v lednici), spoustu srebrenických žen, plackopsy, zmrzlinové granáty a ještě pár dalších věcí, o kterých zatím nemůžu mluvit – na poslední kapitole ještě pracujeme. Tenhle komiks by měl vyjít letos na podzim ve Švédsku a příští rok taky ve Francii. Máme k němu i výstavu, se kterou jsme předtím jezdili po republikách bývalé Jugoslávie. Druhý projekt, „Vykopávky“ („The Excavation“), bude knížka, která bude mít jen jeden obrázek na každé stránce, ale těch stránek bude snad 200. Měla by vyjít koncem příštího roku.

Tvé komiksy jsou plné smrti a mrtvých věcí. Co pro tebe smrt a mrtví znamenají?

Ve skutečnosti jsou moje komiksy plné i živých věcí, ale kupodivu se mě lidi ptají skoro výhradně na ty mrtvé… Nechápu proč. Tak či onak, myslím si, že smrt je stejně důležitou částí existence jako život, a proto je taky důležitou součástí mých komiksů.

Max Andersson

objednat Kontejner