Mot komiks s. r. o.

3/4 revue

Preco ste sa rozhodli zalozit vydavatelstvo? Ved cesky komiksovy trh na tom zase nie je az tak zle...

Tak to může připadat vám. Z našeho pohledu byl český komiksový trh na konci roku 2000 strašně omezený - v podstatě jen angloamerická produkce z nakladatelství Crew: Batman, Spiderman, Lobo a pak tu byl nějaký ten Thorgal a Asterix. Takže jsme se rozhodli zkusit to, co Crew nikdy vydávat nebude a co je nám bližší. (Zajímavé je, že přesně ve stejné době začali působit další lidé s podobnými názory - vyšel první časopis Aargh, Aude Brunel vydala Pana Ovocňáka, a stará Crew se rozpadla na tři subjekty, z nichž některé nám taky nejsou názorově vzdálené.) Ale i dnes se dá říct, že v Čechách vyšla zatím jen asi desetina těch zahraničních komiksů, které bych tu třeba já rád viděl.

Komiksy, ktore vydavate, su na prvy pohlad trochu... ine. Odlisuju sa od masovej produkcie a pripadaju mi takmer ako prekracovanie hranic sprofanovaneho media. Co maju spolocne komiksy, ktore planujete vydavat - daju sa niekam zaradit? V com vidite rozdiel medzi titulmi, ktore vydavate a klasickym supermanovskym komiksom, ako ho pozname z detstva? Pre akeho citatela su tieto komiksy urcene (kto ich cita v zahranici - je to elitna zalezitost pre "vzdelanych dospelych", alebo "bezna vec"...)?

Nevím, jestli je nějaká škatule, kam by se daly zařadit komiksy, které vydáváme. My si prostě úmyslně vybíráme to, co "překračuje hranice", jak říkáte. Ale je těžko říct jaké hranice, odkud a kam, protože komiksový svět je velmi živý a pokusy nakreslit nějakou mapu jsou zkreslující. Ale velmi zhruba se dá říct asi tolik - v šedesátých a sedmdesátých letech se začalo ve světě s komiksem dost experimentovat a tím vznikla tradice komiksu jako něčeho víc, než jenom "zábavy". Třebaže dnes je komerční proud daleko nejsilnější - jako ostatně ve všech oblastech života - pořád existují tvůrci, kteří jdou proti nebo mimo. Z těch si chceme vybírat.

Pokud jde o otázku, komu je to vlastně určené - komu je určený Pán prstenů nebo Malý princ? To jsou dva příklady knížek, kde věk čtenáře nehraje moc roli. Tak nějak to vnímám i s našimi komiksy. Ale principiálně toto je tzv. "komiks pro dospělé", který v zemi jeho původu čtou rozhodně dospělí, myslím, že nejvíc ti mladší dospělí.

Ještě k té otázce o rozdílu mezi supermanským a jiným komiksem. Z mého pohledu je supermanský komiks hrozně bizarní záležitost. Stavím ho na roveň pornografickému komiksu. V obou případech jde jednak o náhražku (rádi bychom dělali zrovna tohleto, ale nějak nemůžem, tak si o tom čteme), jednak o úmorné opakování stále stejné činnosti - v případě supermanských komiksů bojování, konfliktů - která je nepostradatelná a vzrušující, ale je k ničemu, pokud k ní nemáte ještě něco víc, například srdce. Svaly, násilí a takzvaná mužnost se staly docela slušným kultem, ale myslím, že všichni tušíme, jak je to vylhané, protože proč jinak by byli všichni ti Rambové tak agresivní? Spokojený člověk agresivní není. No, a vedle toho existují jiné komiksy, snad se jim říká "evropské", jejichž centrem je Francie, (která, jak známo, americkým životním stylem zhluboka pohrdá), a taky Belgie, a v těch se píše víc o životě. Jsou víc obyčejné a víc se v nich experimentuje. K doplnění obrazu je třeba říct, že jsou ještě komiksy japonské, které jsou úplně jiné než cokoli, protože Japonsko je v podstatě taková marťanská země, taková pomsta Marťanů za celou západní kulturu, protože oni tam ze všeho, co jim pošleme, udělají něco úplně jiného, a je třeba říct, že většinou taky úžasného.

Aka je situacia s komiksom vo Francuzsku - teda v krajine, odkial prevazne tituly prekladate (a preco prave odtial)? Cim sa odlisuje komiks 90. rokov od svojich predchodcov (vsetky Vase prekladove tituly su vlastne noveho data, aj L´Association vznikli nedavno...)? Kde inde sa vydavaju zaujimave "komiksy pre dospelych"?

My jsme začali Francií asi proto, že 50% Motu je národnosti francouzské. Ale rozhodně nehodláme zůstat jen u toho, budem vydávat i komiksy z jiných zemí. Situace ve Francii - no, když si tam zajedete, uvidíte sám. Tam lidi s komiksem rostou už, já nevím, minimálně půlstoletí. V knihovničkách jsem viděl všude zvláštní poličku na komiksy, každý jich má doma průměrně tak stovku (a každý jiné). Ročně prý vychází okolo 1000 nových titulů. Zkrátka je to asi takový rozdíl, jako i v oblasti vinařství. Devadesátá léta nevidím jako přelom, to spíš jen v roce 1990 vznikla L´Association, na kterou my jsme se v počátku naší činnosti zaměřili, a to je jen malá skupinka, i když významná. Dá se říct, že dost ovlivnila francouzský trh, lidi z L´Association začali dělat pro významná nakladatelství, protože to bylo jiné a zajímavé. Je to taková nová generace. Kde jinde se vydávají zajímavé komiksy, no, asi nebudu ten nejinformovanější zdroj a taky záleží na tom, co je pro vás "zajímavé". Spousta zajímavých komiksů pro dospělé je už staršího data a vyšly u renomovaných nakladatelství nejrůznější provenience, jenže v Čechách ani na Slovensku o nich nikdo moc neví. Ve Francii existuje v současnosti víc nezávislých nakladatelství, než L´Association, ale jejich produkci moc neznám. Podle mě hodně zajímavé je americké nakladatelství Fantagraphics. Zkuste si projít links na našich webových stránkách.

Padoucnice je vazny pribeh, ktory prave touto vaznostou vybocuje z klasickeho "zbavneho" komiksoveho ramca. Nemate pocit, ze je pre nasinca trochu neobvykle citat vazne pribehy prostrednictvom kreslenych obrazkov? Ako bola Padoucnice prijata v krajine svojho vzniku a v Cechach?

Určitě je to pro našince nezvyklé a lidi si na to zvykají jen pomalu. Padoucnice byla šokem dokonce i ve Francii, a způsobila tam velký poprask svou přímočarou výpovědí i o francouzské společnosti (např. ve čtvrtém díle konfrontuje Davidova matka své ideály, vyjádřené starým heslem francouzské revoluce "volnost-rovnost-bratrství" s každodenními reakcemi Francouzů na epilepsii jejího syna, a nevychází jí z toho nic moc povzbudivého). V Čechách nějaký ohlas byl, dokonce větší, než jsme čekali, a zatím všichni o tom mluvili spíš pochvalně. Ale není to, samozřejmě, nic pro široké publikum, nemůžeme se rovnat například takové té knize, která pomlouvá Dášu Havlovou a které se prý prodalo 50 000 kusů.

1/4 vteriny pro zivot zase pribeh obracia uplne na hlavu - napada ma tu otazka, ci existuje nieco ako scena experimentalneho komiksu, komunita "netradicnych" autorov? Nie je v tomto pripade komiks len kryci nazov pre nieco, co je skor umeleckym experimentom alebo filozofickym spisom?

Jak si to pojmenujete, nechám na vás. Jisté je, že Trondheim má ve filozofii určitou zálibu a my se pokusíme co nejdřív vydat další jeho věc, která to trochu dokazuje, je to několik příběhů na téma prvních slov Geneze - čili první obrázek je černé okénko se slovy "na počátku byla tma" a pak se z toho odvine nějaký příběh, pokaždé jiný, ale pokaždé je to o osudu světa nebo smyslu života, jednou je to o filosofech a smrti, pak zase o mimozemské invazi... Jmenuje se to Geneses Apocalyptiques, ještě nemáme český název, snad Kniha Stvoření, které skončily Apokalypsou... Taky jsem od něj viděl malý komiksový sešitek s názvem Všichni jsme mrtví, kde veškerý děj spočívá v rozpravě mezi Smrtí a smrtelníkem, který před ní prchá... Ohledně toho, zda existuje scéna experimentálního komiksu, nemohu odpovědět, nejsem kompetentní. Jisté je, že celá L´Association je jedno takové seskupení experimentátorů. A je to dokonce i určitá komunita, tedy parta přátel, oni dokonce i společně nahráli CDčko vlastních písní, které sami hrají a zpívají, a rozesílali ho obchodním partnerům a známým jako novoročenku. Taky jsme jedno dostali, zpívají strašně. A ještě jsem si vzpomněl, že jsem nedávno viděl pokus "převést Heideggera do komiksu", ale byla to spíš taková učebnice filosofie, která používala komiksové postupy. Americký nápad, to nakladatelství to takhle zkusilo se všemi filosofy, které vydalo.

Chystate sa podporovat aj domacu tvorbu, vydavate casopis. Ako to vyzera v Cechach s komiksovymi autormi? Najdu sa kvalitni, experimentujuci tvorcovia? Ma cesky (a pripadne slovensky) komiks co ponuknut?

Tvůrci rostou. Jestli vyrostou, to nevíme. Je to vo hviezdach.

Mohli by ste trochu popisat veci, ktore pripravujete dalej na tento rok?

Zkusím to. Nejdřív vydáme první díl cyklu Světla Amalu. Barevný komiks, dobře nakreslený (Claire Wendlingová patří mezi francouzskou kreslířskou špičku) i napsaný (Christophe Gibelin je taky už myslím celkem proslulý scenárista). Žánr nezařaditelný. Vystupují tam mluvící fretky (nevím, jestli slovensky se to řekne stejně, prostě takové myšovité zvíře) a průsvitníci, takoví lidi, kteří zmizej, když zhasnete světlo. Dostali se do našeho světa odjinud, z nějakého paralelního světa, a znovu se tam navrací, z určitých důvodů, které by teď bylo přiliš komplikované prozrazovat. Paralelní svět je tak trochu magický, jsou v něm netvoři a tak... a mezi fretkami a průsvitníky celou tu dobu eskaluje válečný konflikt... No, je to těžké popsat. Taková pohádka-verneovka-fantasy. Zvláštní atmosféra. Spousta typicky francouzských jemnůstek v psychologii postav.

Pak bychom chtěli vydat toho Trondheima, kterého jsem zmínil výše, spolu s jinou jeho věcí, ta teďko vychází na pokračování v časopise Nový Prostor (časopis distribuovaný bezdomovci, charitativní projekt). Jmenuje se Země tří úsměvů a je to takový příběh o tom, že jeden svět sužuje zemětřesení a je třeba najít Boha, aby tomu zabránil, jinak se ten svět úplně rozpadne, protože je to placka, která visí v prázdnotě. Trondheim tam používá dost černý a dost neurvalý humor.

Taky by mělo vyjít pokračování Donžonu, kde se kačer Herbert má stát opravdovým hrdinou, takže musí podstoupit různé příšerné zkoušky.

A hlavně bychom chtěli vydat komiks Pixy od Maxe Anderssona, taková hodně černá věc (a to obrazně i doslova), poplatná 90. létům, a ta už se vůbec nedá popsat, je to vlastně současný svět viděný v křivém zrcadle, a je to zhruba o cestě do říše mrtvých za jedním potraceným plodem jménem Pixy, a najdete tam všechno siginifikantní pro naši dobu - domy nakažené graffitti, živé peníze, které vás sežerou, pokyny pro život na krabicích od mléka, čas na prodej, potraty, půjčování těl, duch televize, bazuky a cukrátka... no, těšte se. Zároveň musím říct, že budoucnost je nejistá, takže nevím, jestli něco z toho nevyjde až napřesrok...

Ako bude vyzerat komiks a jeho citatelia v 21. storoci? Nemyslite si, ze papierovemu komiksu v dobe internetu, animacii a flesov uz odzvonilo?

Tak tohle vím naprosto přesně. Komiks ve 21. století bude vypadat velká hučící kovová krabice, kterou si při čtení nasadíte na hlavu, a jeho čtenáři budou mít samozřejmě dlouhá spirálovitě zakroucená zelená tykadla a budou se dorozumívat telepatickými skřeky, jak je to v Čechách ostatně běžné už dnes. Jinak si myslím, že papír je papír a nic ho nenahradí, protože všechna sláva internetu a podobných věcí stojí a padá na tom, jestli náhodou zítra v ČEZu nevypnou proud.

Otázky: Slávo Krekovič

3/4 revue
1. 8. 2001