Jakub Němeček je polovica Motu. Českého komiksového vydavateľstva, ktoré sa nepozerá na zisky, ale na kvalitu, ktorú produkuje. V čase, keď Mot vydáva ďalší titul - Exit autora Thomasa Otta, si Jakub našiel čas rozhovor.
Aké máte informácie o vydavateľstvách vášho zamerania v krajinách východnej Európy? V Poľsku a Maďarsku?
Vesměs mizerné. O Polsku vím jen to, co se mi donese od Tomáše Prokůpka z Aarghu, o Maďarsku nic. S PL ani HU nemáme žádný osobní kontakt. Zato nás kontaktoval slovinský Stripburger, který nám zřejmě fandi. Chtěli by, abychom v ČR distribuovali jejich časopis téhož jména.
Existuje váš ekvivalent niekde tu v blízkych štátoch?
O takových "podivných" aktivitách, jako máme my, jsem moc neslyšel (samozřejmě tam asi budou, jen jsem o nich neslyšel). Vyjma Stripburgeru nevím ve východní Evropě o nikom, kdo by nám byl blízký.
Ste teda výhradní dovozcovia európskeho komiksu do našich končín. Myšlienku ste založili len na dobrých vzťahoch s Francúzskom (prípadne láske ku krajine), alebo za vami stál aj silný počiatočný kapitál?
Naše nakladatelství se skládá z jednoho Čecha a jednoho Francouze. Pochopitelně z toho vyplynula i snadnější možnost kontaktu s francouzskými nakladateli. Kapitál byl náš vlastní. Protože už byl vyčerpán, čeká nás teď to, co všechny - tedy absolutní závislost na prodejích. Posledních pár knížek (Amalu 2, Donžon 2) už bylo financováno výhradně ze zisku. Ale jde to pomaleji, než bychom chtěli, samozřejmě.
S tým asi súvisí naťahovanie edičného plánu.
Samozřejmě. Plán na tento rok byl ovšem pouze sen, to bylo víceméně jasné. Jen jsme to neřekli předem. Člověk musí nejdřív ten sen formulovat, aby ho pak mohl konfrontovat s realitou.
Nie je sen vydať rýdzo český komiks Pohádky navzdory dějinám? To je dosť obrovský risk, alebo nie?
To ano, ale to je jinak. Pohádky si financoval autor, který je relativně zámožný. My jsme přispěli jenom svou značkou a prací. Tento český komiks věru není komerční. Ale plánujeme jiné, které budeme plně financovat my.
...to vám značne uľahčil prácu.
Ulehčil práci ...
Pan Hořký přišel sám. Takže šlo o symbiózu. On vydal svůj komiks v renomovaném nakladatelství a my jsme vydali další titul podle našeho gusta.
Teraz, keď asi viete odhadnúť svoje reálne ambície na trhu, budete pokračovať vo vydávaní úplne neznámych skvostov, alebo sa spoľahnete na tituly ako je Donžon, ktorý je jednoducho odsúdený na úspech?
Budeme pokračovat v experimentování jako dosud. Víte, žádný náš titul není odsouzený k úspěchu. Donžon je populární v tom smyslu, že má své zaryté fanoušky, ale prodeje všech našich komiksů jsou tak víceméně stejné. Tedy - s trochou nadsázky - stejně depresivní.
To ma trocha prekvapuje, Donžon by si mohol nájsť masový fanklub u čitateľov Terryho Pratchetta.
Ano, taky vidím analogii s Pratchettem. Nicméně - asi to bude tím, že komiks je zkrátka pořád cosi "divného". Taky se neprodává na mnoha místech. Vezmete si i cenové relace - Donžon je z hlediska čtenáře knih 48 stran za 250 korun - to je přece absurdní, když Pratchett je cca 250 stran za jánevimkolik...
Hovoríte dosť skepticky, čo vás teda pri vydávaní komiksov drží ? Drží nás to, že jsme jednou začali a teď nemá smysl to vzdávat.
Mluvím sice skepticky, nicméně ty prodeje se stale mírně zlepšují. Kdybychom to vzdali, ztratíme zaručeně vše, když ne, máme nepatrnou šanci.
Nebojíte sa, že nastane situácia, v ktorej si nebudete môcť dovoliť inteligentný komiks, ale budete musieť siahnuť po vysokoziskovom titule odniekiaľ spoza oceánu? Ako ťažko by ste sa rozhodovali?
Tohle máme jasné. My prostě vydáváme to, co se nám líbí. Šli jsme do toho pro naději nebýt otroky něčeho, co se nám nelíbí, jako například práce pro nějakou firmu, která nám nic neříká... Takže kdybychom teď hmátli po něčem "kvůli zisku", popřeli bychom ten původní úmysl. Kvůli zisku jsme mohli třeba prodávat ponožky, nebo topné oleje, co já vím, ale to by nás tak nebavilo. Otázka v tomhle smyslu: komerční versus inteligentní komiks - zazněla nedávno na besedě před Výstavou francouzského komiksu v Praze na Strahově. Přítomní francouzští autoři takové dělení odmítli. Argumentovali: Vezměte si Mause, je to komerční komiks ? A vidíte, celosvětový komerční úspěch. Zkrátka, jsme nakaženi touto francouzskou ideou nerozlišovat mezi "komerčním" a "nekomerčním".
Maus je výnimka potvrdzujúca pravidlo. V koľkých jazykoch je preložený Trondheim, či Sfar?
To teď narychlo nevím. Je docela možné, že do žádných. I když - konkrétně Donžon se vydává nejen ve frankofonním teriotoriu, ale i v Portugalsku a Španělsku. Pak je tu Pixy - to už by byla druhá výjimka.
Áno, ale stále to nie je úspech zrovnateľný z Mausom. Dve výnimky - dve kvapky v mori. Je to presne ako s dánskym filmom - režiséri urobili manifest Dogma - majú úspech u kritikov aj vo vyhranenej skupine divákov, ale vrátia sa im maximálne náklady.
Vy jste začal tím, že nám dojdou peníze a budeme sahat po vysokoziskovem titulu, ale když jsem jmenoval úspěch Donžonu v rámci západní Evropy, tak vám to bylo málo. Nám by to stačilo: mít takový úspěch tady jako Delcourt s Donžonem tam. Nechceme zbohatnout. Člověk zbohatne většinou za cenu toho, že ztratí něco jiného: čest, svobodu, a tak. Čili; stačilo by přežít, a to se zatím víceméně daří. I když jsem skeptický. Kromě toho nikdo opravdu neví, co bude ten pravý "komerční trhák". Všichni se jen pídí po tom, co by to tak mohlo být, a to nejen v komiksu, ale samozřejmě všude, celý svět už je jeden velký Hollywood, ale jaký to má smysl? No, to jsem se rozohnil.
Donžon je ozaj úspešný, ale vy idete na ľudí s Padoucnicou. V krajine, ktorá si ešte nestihla odchovať dostatok priaznivcov komiksu sa poväčšinou začína s komiksom na zadnej strane abc, alebo Spidermanom. Ale Padoucnice? Sú výborné, sú ozaj krásne, ale je to priveľa na priemerného českého či slovenského komiksového fanúšika.
Máte pravdu, Padoucnice byla riskantní, a že jsme ji začali, je asi dobrý příklad naší - naivity - neznalosti - počátečního nadšení - a podobně. Nicméně stalo se. Reakce byla dvojí: na jednu stranu nám tak nezvyklý počin přitáhnul obrovskou pozornost novinářů. Padoucnice si nebylo možné nevšimnout. Na druhou stranu reakce komiksového publika tehdy byly velmi udivené.
Nešlo len o marketing. Mohli ste na to ľudí psychicky pripraviť. Začať niečím jednoduchším. Aj keď čo je u vás málo zložité? Donžonom? Pixym? Ľudia by od vás prijali v ďalšej publikácii znova o sústo viac, už by vedeli, že majú čakať nečakané.
No, to je sice pravda, ale prodejnost Padoucnice by to nijak nezvýšilo. Řeknu vám, co by se stalo: Padoucnice by nikdy nevyšla, protože bychom už věděli, že nemáme vydávat knihy pro malý okruh čtenářů, které mají formu seriálu.
Budete pokračovať v Padoucnici?
No, musíme jí vydat. Jednak by to bylo trapné, jednak jsme už dostali grant. Nevím, jestli víte, že jsme získali (francouzsky) grant, který uhradí překlad a copyright na zbývající díly.
To je výborná správa. Vzťahuje sa grant aj na šiesty, ešte nenapísaný diel?
Na díly 3 až 5. V tiráži trojky už je to napsané.
Ako prichádzate k neznámym menám, ktoré po prečítaní ešte dlho ostávajú v pamäti?
Obvykle mi je přinese kolega, který má přehled. Je to jednoduché, prostě musíte mít kolegu, který vyrostl v zemi, kde v každém dětském pokoji je knihovnička plná komiksů (v každém jiných), a kde v každé knihovně dospělého člověka je totéž. Pak už k vám proudí jenom to zajímavé, protože nezajímavý škvár někdo pročetl za vás.
Teda mate plno kamarátov? Ktoré komiksy ste do Motu doniesli vy?
Ne, já mluvím jen o jednom člověku, o Ivanu Stablovi, bez kterého by žádný Mot nebyl. Já jsem možná leccos ovlivnil, například jsem tlačil na vydání Pixyho. V podstatě to, co vyšlo, je můj výběr z Ivanova výběru, jestli to není příliš složité.
Takže Mot ste skutočne len vy dvaja? Žiadna sekretárka a neviem aké oddelenie??
No, to má byt vtip? Sekretářka, myslíte prsatá blondýna? To bych rád... nebo radši brunetu...?
...najlepšie zrzku...
...ty nejsou vhodné pro práci sekretářek...
Ponúkate možnosť vydať pôvodný český komiks, pevne verím, že neodmietnete aj slovenského autora. Viete však reálne financovať takýto projekt ?Lebo keď ste vravel o Pohádkách... a ani s POTom to nevyzerá nádejne.
Budeme české a slovenské autory financovat stejně jako zahraniční. Prostě to vydáme a budeme čekat, jestli se nám nějaké peníze vrátí. Když jste ekonomický a marketingový primitiv, jde všechno snadno. S Potem; tam se ukázalo jako hlavní problém to, že je to periodikum. To se nedalo utáhnout. Ale Pot není až tak důležitý. Nikdy neaspiroval na to, být opravdový časopis.
Prezraďte na koniec, či dodržíte nový edičný plán.
Ha ha, to bychom tedy rádi. Ale ono to není až tak úplně na nás. Jsme nerozvážní, nemáme rezervy, a teď v červenci se prodeje úplně zastavily, všichni asi odjeli na dovolenou. Tak kdo ví?
Nechystáte obdobnú akciu, akú ste usporiadali na Strahove, prípadne keď bol Max Andersson v Prahe, alebo Nicolas DeCrecy pred rokom, keď mal nejakú výstavu.
Na Strahove byl i DeCrecy. Takže ten má zase na rok padla, řekl bych. Max - když to stihneme vydat a on bude mít chuť přijet, tak snad... Ale jinak žádny konkrétní plán.
Ako to vlastne berú všetci tí autori? Sú to unudení umelci, ktorí musia absolvovať ďalšiu hnusnú akciu, alebo sú zapálení pre vec, chcú dokazovať svoje myšlienky a idey?
Něco mezi tím. Berou to realisticky. Myšlenky a ideje ne, vždyť oni se tím taky především baví, komiks přece není ideologická záleľitost. Rádi se podívají jinam, je to součást jejich působení, rozdávat autogramy po Evropě. Každý z nich to bere asi trochu jinak.
Na výstavě na Strahove som videl scenár k nejakému animovanému filmu To byl asi De Crecy?
Ten film ještě neexistuje. De Crecy shání peníze na to, aby ho mohl udělat.
Ale nějaké filmy už natočil, asi dva. Dostanete tieto filmy aj do Čiech?
Mohli bychom je prodávat na videokazetě podobně jako Anderssonovy filmy, jestli to myslíte takhle.
Hmm. Nemáte ambíciu dostať to do kina. Či to by už bolo mimo vašej náplne?
To by bylo hlavně mimo naše možnosti. Víte, kolik by to asi bylo práce? A vůbec, kina by to nevzaly. Nenapadá mě žádné, o kterém bych byť i jen uvažoval.
To bol len taký pokus...
To ne, my prostě děláme komiks. Máme toho na vydávaní dost na několik desetiletí a baví nás to...
Otázky: Mišo Hudák
ZionMag.sk
5. 8. 2002
