Mot komiks s. r. o.

Mimo skalní fanoušky nás zřejmě čtou ještě intelektuálové, ...

...říkají Jakub Němeček a Ivan Stable z nakladatelství Mot

Jakub Němeček (*1968) nevystudoval žádnou vysokou školu, protože ho to nebavilo, pracoval jako dělník a později DTP operátor, v současné době je grafikem na volné noze.

Ivan Stable (*1971) je Francouz, studoval "l´ école de la rue" a trochu filozofii na Sorbonně.

V nakladatelství Mot vydáváte výhradně komiksy. Co vás k nim přivedlo?

IS: Jednou jsme spolu náhodou o komiksu mluvili a uvědomili si, že tu žádný komiks nevychází a že to je škoda. Bylo to v době, kdy jsme oba potřebovali nějakou změnu, a tak jsme si řekli, proč to nezkusit. Byl to způsob, jak dělat něco svého a nemuset se nechat někde zaměstnat, navíc práce, která se týká kultury, příjemná práce, která má smysl.

To zní zajímavě. A kde jste na to sehnali peníze?

IS, JN: Z vlastních kapes.

Čtou se u nás komiksy? Myslíte, že Rychlé šípy nebo Vzpoura mozků a Kapitán Kloss vychovaly vaše současné čtenáře?

JN: Čtou se, a kdo jim jednou propadne, už v tom víceméně "jede". Tak jako kdysi hltal Rychlé šípy, teď, jako dospělý, propadá komiksům pro dospělé. Ale těch lidí, kteří komiks takto pravidelně čtou, je samozřejmě velmi málo, řádově stovky. Myslím, že ty staré tituly, které jsi jmenoval, odchovaly jenom část našich čtenářů. Druhou část vychoval až český komiksový boom devadesátých let, časopisy jako Aréna, Kometa a hlavně Crew.

IS: Myslím, že jmenované komiksy naše čtenáře nevychovaly. Takový BB-Art měl s "Velkou knihou komiksů" velký úspěch, ale u starších čtenářů - byla to vlna nostalgie. Ti starší čtenáři a naši čtenáři, to jsou ale dvě různé skupiny lidí.

Kdo jsou tedy vaši čtenáři?

JN: To bych taky rád věděl. Já se domnívám, že je tu určité "tvrdé jádro" pěti set až tisíce lidí, kteří komiksu vyloženě holdují a kupují téměř vše, co vyjde. Jsou to hlavně nadšenci science-fiction, fantasy a klasického akčního komiksu. Někde mezi nimi se skrývají i ti, kteří jsou ochotní přistoupit na určitou míru experimentu, a tím pádem čtou i nás. Všichni dohromady pak velmi oceňují výtvarnou složku každého komiksu i kvalitní provedení komiksové knihy. Mimo skalní fanoušky nás zřejmě čtou ještě intelektuálové, kteří komiks nikdy nečetli, ale tu a tam si nějaký koupili, protože slyšeli, že je to dobré - kdysi například vyprodali Spiegelmanova Mause a teď si kupují našeho Pixyho, protože je to věc natolik "těžce undergroundová", že to překoná i ten nezvyk, že je to komiks.

IS: Těch lidí, kteří nás znají, je málo, ale jsou tu určité možnosti růstu právě tím směrem k intelektuálním čtenářům. V Čechách ale stále ještě panují vůči komiksu silné předsudky.

Například?

JN: Například, že je to jen pro děti, nebo že jsou to jen samé primitivnosti, a tak...

O čem vaše komiksy jsou? Jaký literární žánr jim je nejbližší? Historické příběhy, romány ze současnosti, science fiction...? Je tu nějaká obecná tendence?

JN, IS: V případě našeho nakladatelství tu záměrně není tendence žánrová. Snažíme se, aby náš profil představoval co nejpestřejší vzorek toho, co komiks může být, a jediným pojítkem je přitom kvalita. Takže jsme vydali komiks autobiografický, komiks experimentální (ve kterém autoři použili jenom osm základních obrázků a z nich za pomocí kopírky složili příběh), dále jsme vydali netradiční sarkastickou fantasy, pak poeticko-magickou science-fiction, jeden moravský komiks, který je vlastně básní v próze, Pixyho, to byl, jak už jsem říkal, "komiksový androš", který vychází vlastně z punkových kořenů, a ještě jeden titul, u kterého nás teď nenapadá, jak ho vůbec definovat.

Máte jako nakladatelství tady v Čechách nějakou konkurenci?

JN: S tím, co jsme vyjmenovali, ani ne. Takové věci nikdo jiný moc vydávat nechce. Ale jinak samozřejmě konkurenci máme. Jsme relativní nováčci a před námi tu byla už jiná nakladatelství, zaměřená hlavně na americký akční komiks. V současnosti existují takto orientovaná nakladatelství Crew, Calibre, a Netopejr, a pak jsou tu giganti komerčního komiksu - Egmont a do branže právě vstupující BB Art. Kdysi existovalo také ostravské nakladatelství Barlow, které vydávalo francouzský akční komiks. Tady svůj výčet skončím, abych to příliš nekomplikoval.

Jak je to s komiksy v Evropě, dejme tomu ve Francii, odkud nejčastěji překládáte?

IS: Francie je jedna z komiksových velmocí. Komiks tam má za sebou dlouhý nepřetržitý vývoj, nejméně stoletý. Podstatné je to, že tam lze najít nejširší paletu komiksů, všechny žánry, všechny možnosti, které si můžete představit, od komiksů pro děti, po vážné věci pro dospělé. Je tam velmi silná francouzská tradice, ale je otevřená Americe, Japonsku i všem dalším částem komiksového světa, jmenoval bych například Argentinu.

JN: Obecně se dá říct, že komiks v západní Evropě zažívá posledních deset, dvacet let určitou renesanci jako experimentální médium. Na východě je to různé. Například Polsko má silný komiksový trh, zaměřený na akční komiks, a překladové věci z Francie a USA tam vycházejí mnohem rychleji a ve větším množství než u nás. Ve Slovinsku zase existuje už dlouho Stripburger, což je časopis zaměřený na původní východoevropkou tvorbu, který má hodně "umělecký", experimentální nádech.

A mimo Evropu? Co třeba zmíněné Japonsko nebo Spojené státy?

JN: To jsou dvě zbývající komiksové velmoci. Amerika určuje komiksové trendy od nepaměti, Japonsko si vytvořilo svou vlastní komiksovou kulturu, která je pro něj na prvním místě a kterou víceméně úspěšně nakazilo i Evropany a Američany.

IS: O Japonsku je těžké něco říct, protože to, co najdete v Evropě, je jenom malá část jejich produkce, takže se z toho těžko něco usuzuje. Mají komerční věci, ale taky existuje autorská, nezávislá scéna.

Jsou komiksy v zásadě nadnárodní záležitostí anebo musíte pečlivě vybírat?

JN: Myslím, že na národnosti autora až tak nezáleží. To je jako s literaturou nebo filmem, hlavní členění probíhá vždycky podle kvality.

Kromě překladů vydáváte i časopis Pot, v němž představujete původní české komiksy. Jaká je jejich úroveň? Srovnatelná se zahraničím?

JN: V několika málo případech bych se srovnání odvážil. V Čechách už existuje jeden mladý autor, který má mezinárodní renomé dokonce úředně potvrzené: Jirka Grus, který vyhrál hlavní cenu na festivalu v Polsku. To není malá věc, protože v Polsku je dobrých autorů spousta. Obecně věřím v růst českých autorů.

IS: Pot je tu proto, aby kvalitu pomohl zvednout, a aby se objevilo něco specificky českého.

V čem je český komiks specifický?

JN: To ještě není jasné. Zatím tu máme různé vyhraněné osobnosti, ale není jich tolik a ani jejich dílo není tak rozsáhlé, aby se daly hledat nějaké společné rysy.

Komiks je hraniční žánr, pohybuje se mezi výtvarným uměním a literaturou.Co komiksy prodává - scénárista nebo kreslíř?

JN: Obojí.

V jakých nákladech knihy Motu vycházejí? A kolik se jich prodá?

IS: Prodávalo se ze začátku velice málo, teď už se prodává s každou další knihou víc a víc.

Myslíte, že obliba komiksů mezi českými čtenáři poroste? Vychová si Mot svoji širokou čtenářskou obec?

JN: Přál bych si to a snažíme se o to, ale nechci být prorokem.

IS: Bylo by dobré, kdyby lidé naše komiksy alespoň otevřeli. Když to totiž udělají, většinou pak změní svůj pohrdavý názor na komiks k lepšímu.

Otázky: Radim Kopáč

UNI
1. 8. 2002